Má cesta k malířství

Pocházím ze Staré Bělé na předměstí Ostravy. Narodil jsem se 7. srpna 1989 a touhu něco tvořit jsem v sobě měl od malička. Kreslení, malování, modelování, vyřezávání ze dřeva. Zároveň jsem byl sebekritický a měl jsem silnou touhu se zlepšovat.

Když mi bylo asi 5 let, máma mi nakreslila dinosaura. Tak mě uchvátilo, co dokázala, že jsem to chtěl umět taky. Až po mnoha letech jsem zjistil, že to byla jedna z mála věcí, kterou uměla dobře nakreslit. Také mé tři sestry dobře kreslily, ale svůj talent příliš nerozvíjely. Po dědovi se dochovaly deníky, do kterých si vášnivě kreslil výjevy z každodenního života na Vysočině, odkud pocházel. Výtvarným stylem mi jeho tvorba připomínala Josefa Ladu a v podobném duchu kreslil i jeho syn, tedy můj otec. Přestože si oba rádi kreslili, profesionálové nebyli.

Dalším inspiračním zdrojem pro mě v dětství byly reprodukce od Josefa Mánesa, které jsme měli pověšené na schodišti v domě. Od mala jsem se u nich zastavoval a důkladně si je prohlížel, což působilo v očích mých rodičů zábavně. V podstatě každý obraz či ilustrace v knize, mě nenechávaly chladným.

Na základní škole jsem měl skvělou paní učitelku na výtvarnou výchovu, která mě ještě vice motivovala k výtvarné tvorbě. 

V dětském věku jsem si ve volných chvílích kreslil, avšak ke studiu malby jsem se dostal až ve svých sedmnácti letech v malířském ateliéru Aleše Hudečka na střední umělecké škole v Ostravě. Při výběru střední školy jsem váhal, jestli si splnit sen a jít na uměleckou školu. Rozhodl jsem se pro upřednostnění své výtvarné vášně a od té doby se jí věnuji dodnes. Dále jsem studoval na Akademii výtvarných umění v Praze, kde jsem nejdříve studoval v ateliéru klasické malby prof. Zdeňka Berana a posléze u prof. Martina Mainera. Za jejich vedení jsem vděčný, jelikož mě malování stále naplňuje.

Pomocí níže uvedeného tlačítka si můžete stáhnout mé portfolio.